Nový zámek

Když se ujal správy statků, poznal, že Starý zámek daleko již nedostačuje a že též není stavěn pro přijímání šlechtických hostí. Poněvadž Filip Emanuel rád přebýval v Libějovicích, rozhodl se, že v parku postaví větší zámek pro panstvo. Tak r. 1696 byl založen Nový zámek. Stavba pokračovala zvolna, ba několikrát byla i přerušena. Teprve v letech 1747 až 1754 se hrabě postaral o rychlejší dobudování této stavby. Panstvo se přestěhovalo do Nového zámku a Starý zámek byl ponechán úřednictvu za byty a kanceláře.
Nový zámek, obklopený svěží zelení parku, je mohutná podlouhlá budova, postavená ve slohu pozdního empiru. Štíty spočívají na pilastrech s jonickými hlavicemi. Délka budovy je 63 m a šířka 27 m. Středem celé budovy vede dlouhá chodba, po jejichž obou stranách jsou byty a representační místnosti. Střecha je dvojsedlová se žlabem uprostřed. Středem budovy po její šířce jde průjezd. Na severní straně začíná pěkným atriem, v němž je nyní postavena poslední památka empirového zařízení, empirová kamna. Na severní a jižní straně vystupuje z budovy balkon, nesený sloupy. Půdorys zámku tvoří velké tiskací E.
Později za Schwarzenberků byl Nový zámek opraven a zvětšen v letech 1816 až 1817 o druhé poschodí.
V přízemním pokoji byla zbudována kaple s malou knížecí oratoří. Byla zasvěcena Nalezení sv. Kříže. Oltářní obraz sv. Rodiny byl sem dán ze štýrského Authalu. Mimo něj byl zde obraz ukřižovaného Krista, kopie dle. P. P. Rubense, dále obraz sv. Rodiny dle Q. Reniho, obraz P. Marie od Vanderwerffa, na dřevě malovaný, a italská umělecká práce obraz sv. Rodiny. Všechny tyto obrazy, mimo obraz Ukřižovaného, byly v r. 1924 odvezeny na zámek Hlubokou. Též bohatý nábytek, sbírka zbraní, umělecké originály, vázy, příbory a jiné cenné věci byly tam odstěhovány.

Zámek je dnes veřejnosti nepřístupný.